Pomerne pravidelne si kupujem NP, teraz mám obľúbenú pani pri východe z metra neďaleko mojej práce. V poslednom čase tam začali pribúdať celkom zaujímavé články, recenzie na rôzne , knižky a pod. Aktuálne ma zaujali myšlienky z recenzie/referátu ku knižke Jan Stern - Totem, incest a odkouzlení buržoazie (psychoanalytické eseje), autorom článku je Ivo Bystričan.
... Dospělá láska pak znamená vzdát se objektu a vzdát se touhy. Ač by to zavánělo chladem a rezignace a askéze, Stern Lacana (Jaquese) chápe jinak. Cílem není vzdát se sexuality a touhy po těle, ale přijmout, že smyslem soužití milenců není splynutí jejich duší a fúze osobností. Podle Sterna "nějde tedy o askezi tělesnou, ale psychickou". V takové verzi lásky je vzájemně milován určitý stupeň nepřekonatelné cizoty, o které milenci vědí a s níž počítají, vzájemná lojalita a oboustranný předpoklad vývoje, který oba vnímají. Na piedestalu současných hodnot však stojí láska romantická. Je klamná, protože vychází z víry v existenci nezaměnitelné osoby, člověka, který jediný je "tím pravým". Romantická láska je osudová, nepočítá v žádném případě s tím, jak Stern provokativně stanovuje, že "milovat lze v zásadě kohokoli". To zní dozajista krutě, nicméně schopnost člověka prožít v životě "jediných", "těch pravých" a "naprosto jedinečných" lásek hned několik může jeho názor částečně podporovať. Osudová, tedy romantická láska počítající s nezaměnitelností toho druhého, se milence zcela zmocňuje, znásilňuje jej, ovládá a je tak diktaturou posedlosti. Láska dospělá je proti tomu svobodná, pretože předpokládá zaměnitelnost milovaného člověka. A tím nutí k umění zamilovanosti, umět vlastní zamilování vytvořit a udržovat. Oproti romantické lásce je reflexivní, vnímá jinakost druhého a oslavuje ji.
Posedlost druhým, která je základem romantické lásky, podle Sterna naopak odkazuje k nevědomému přenosu a perverzi - člověk romanticky zamilovaný není sám schopen svou lásku pochopit a vysvětlit, protože vyvěrá z nevědomí. Je fixaci. Svobodně zamilovaný to naopak ví, miluje vědome a ví, že svou lásku musí neustále spolu s druhým spoluvytvářet. Protože není osudová, není ani automatická ani samozřejmá. ...
Tak, čo si o tom myslíte Vy ?
... Dospělá láska pak znamená vzdát se objektu a vzdát se touhy. Ač by to zavánělo chladem a rezignace a askéze, Stern Lacana (Jaquese) chápe jinak. Cílem není vzdát se sexuality a touhy po těle, ale přijmout, že smyslem soužití milenců není splynutí jejich duší a fúze osobností. Podle Sterna "nějde tedy o askezi tělesnou, ale psychickou". V takové verzi lásky je vzájemně milován určitý stupeň nepřekonatelné cizoty, o které milenci vědí a s níž počítají, vzájemná lojalita a oboustranný předpoklad vývoje, který oba vnímají. Na piedestalu současných hodnot však stojí láska romantická. Je klamná, protože vychází z víry v existenci nezaměnitelné osoby, člověka, který jediný je "tím pravým". Romantická láska je osudová, nepočítá v žádném případě s tím, jak Stern provokativně stanovuje, že "milovat lze v zásadě kohokoli". To zní dozajista krutě, nicméně schopnost člověka prožít v životě "jediných", "těch pravých" a "naprosto jedinečných" lásek hned několik může jeho názor částečně podporovať. Osudová, tedy romantická láska počítající s nezaměnitelností toho druhého, se milence zcela zmocňuje, znásilňuje jej, ovládá a je tak diktaturou posedlosti. Láska dospělá je proti tomu svobodná, pretože předpokládá zaměnitelnost milovaného člověka. A tím nutí k umění zamilovanosti, umět vlastní zamilování vytvořit a udržovat. Oproti romantické lásce je reflexivní, vnímá jinakost druhého a oslavuje ji.
Posedlost druhým, která je základem romantické lásky, podle Sterna naopak odkazuje k nevědomému přenosu a perverzi - člověk romanticky zamilovaný není sám schopen svou lásku pochopit a vysvětlit, protože vyvěrá z nevědomí. Je fixaci. Svobodně zamilovaný to naopak ví, miluje vědome a ví, že svou lásku musí neustále spolu s druhým spoluvytvářet. Protože není osudová, není ani automatická ani samozřejmá. ...
Tak, čo si o tom myslíte Vy ?

Myslím si, že Lacanovská, potažmo Sternovská definice lásky je definicí a vodítkem pro muže. Ženy i bez Lacana vztah i lásku vnímají daleko pragmatičtěji, tudíš vypočítavěji a z jejich pohledu rozuměji, jak ostatně Stern píše v rozboru jedné pohádky :-).