Aneb druhé pokračování výběrů úryvků z knížky ZAČNI TAM KDE JSI průvodce soucitným životem od Pema Čödrön.
Celá knížka se věnuje prhlubování důvery ve své probuzené srdce - v bódhičittu
Bódhičitta má tři vlasnosti:
1) je citlivá, což znamená soucítění
2) je také jasná a pronikavá, což nazývame pradžňá
3) je otveřená - tato kvalita se názýva šúnjatá a je známa jako 'prázdno'
Prázdno zní chladně, ale bódhičitta není ani trochu chladná. Její prostor a jas jsou prodchnuty srdečností - teplem soucítění.
Soucítění, otevřenost a jas jsou jedno a totéž, a nazývame je bódhičittou.
Bódhičitta je naše srdce - naše zraněné, citlivé srdce. Kdybyste ovšem chtěli toto jemné srdce, které si všichni tak ostražitě bráníme, najít, kdybyste se rozhodli zkoumat ho věděcky pod mikroskopem, nenajdete zhola nic. Lze se k němu přiblížit, najdeme však jen jakýsi druh něhy. Není tu nic, co by se dalo vzít a dát pod mikroskop. Nic, co byste mohli jakkoliv odělit nebo uchopit. Budete-li se sledovat, budete stále více odhalovat jistý pocit něhy s nádechem smutku.
Není to smutek vyvolaný tím, že se k nám někdo špatně zachoval. Je to vnitřní smutek, ničím nepodmíněný. Je to část našeho rodného práva, rodové dědictví. Říká se mu ryzí nebo opravdové srdce smutku.
první slogan ze 7 bodů:
"Nejdříve cvičte přípravné praxe."
...neznamená to, že musíte cvičit nejdřív šamatha-vipašjanu a pak teprve můžete pokročit k něčemu pokročilejšímu...
...mínime tím jednoduše, že bez dobrého základu není na čem stavět...
Nasledujících 5 sloganů zdůrazňuje otevřenost bódhičitty, její absolútní kvalitu. Ukazují na skutečnost, že své životy nemusíme brát vůbec tak vážně - navzdory našemu navyklému přesvědčení o jejich pevnosti a důležitosti - a že se můžeme spojit s prostorností a radostností našeho bytí.
Bódhičitta má tři vlasnosti:
1) je citlivá, což znamená soucítění
2) je také jasná a pronikavá, což nazývame pradžňá
3) je otveřená - tato kvalita se názýva šúnjatá a je známa jako 'prázdno'
Prázdno zní chladně, ale bódhičitta není ani trochu chladná. Její prostor a jas jsou prodchnuty srdečností - teplem soucítění.
Soucítění, otevřenost a jas jsou jedno a totéž, a nazývame je bódhičittou.
Bódhičitta je naše srdce - naše zraněné, citlivé srdce. Kdybyste ovšem chtěli toto jemné srdce, které si všichni tak ostražitě bráníme, najít, kdybyste se rozhodli zkoumat ho věděcky pod mikroskopem, nenajdete zhola nic. Lze se k němu přiblížit, najdeme však jen jakýsi druh něhy. Není tu nic, co by se dalo vzít a dát pod mikroskop. Nic, co byste mohli jakkoliv odělit nebo uchopit. Budete-li se sledovat, budete stále více odhalovat jistý pocit něhy s nádechem smutku.
Není to smutek vyvolaný tím, že se k nám někdo špatně zachoval. Je to vnitřní smutek, ničím nepodmíněný. Je to část našeho rodného práva, rodové dědictví. Říká se mu ryzí nebo opravdové srdce smutku.
první slogan ze 7 bodů:
"Nejdříve cvičte přípravné praxe."
...neznamená to, že musíte cvičit nejdřív šamatha-vipašjanu a pak teprve můžete pokročit k něčemu pokročilejšímu...
...mínime tím jednoduše, že bez dobrého základu není na čem stavět...
Nasledujících 5 sloganů zdůrazňuje otevřenost bódhičitty, její absolútní kvalitu. Ukazují na skutečnost, že své životy nemusíme brát vůbec tak vážně - navzdory našemu navyklému přesvědčení o jejich pevnosti a důležitosti - a že se můžeme spojit s prostorností a radostností našeho bytí.
- "Považujte všechny dharmy za sen"
- "Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí"
- "Osvoboďte i protijed."
- "Spočintě v přirozenosti aláji v esenci."
- "V čase mezi meditacemi buďte dítětem iluze"
1) "Považujte všechny dharmy za sen"
Jednoduše řečeno, považujte vše za pouhý sen. Život je sen, a když už jsme u toho, i smrt je jen sen; probouzení jse snnem a snem je i spánek. Jinými slovami, každá situace je pomíjející vzpomínkou.
Bódhičittu snáze probudíte, budete-li v praktikování i v životě jemní.
K lehkosti a rozjasnění velmi pomáhá i technika označování myšlenek. Je to velmi účinná metoda, jak se znovu spojit se šúnjatou - s oním otevřeným rozměřem našeho bytí, se svěží, nepodmíněnou dimenzí naši mysli. Až budete vstupovat do prostoru, v němž říkáme 'myšlení', buďte velice jemní a nepředpojatí. Jakoby myšlenky byly bublinami a vy se jich dotýkali peříčkem. Lehce je označtě - 'myšlení' - a ony se rozplynou zpět do prostoru.
Zapomeňte na dosahování cíle. Pusťte z hlavy dokonalost.
Slogan nám říká, abychom všechny darmy - tedy vše - považovali za sen. V případě myšlenek můžeme říci: "Považujte všechny myšlenky za sen". Dotkněte se jich a nechte je jít. Když si všimnete, že z některé děláte cosi mimořádného, zaznamenajte jednoduše i to, jemně a s láskou. Vždyt o zas tak moc nejde.
2) "Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí"
Pokud si myslíte, že jste porozuměli předcházejícímu sloganu, pak je skutečným záměrem tohto sloganu vytrhnout vám koberec zpod nohou. Jste-li právě pyšní, jak jste pochopili, že vše je sen, pak má tento slogan spochybnit vaši samolibou jistotu.
..."A kdopak je vlastně ten, kdo si tu myslí, že objevil, že vše je pouhým snem?"
..."Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí".Kdo je toto 'já'?
... Tento slogan poukazuje na průhlednost všeho, naši zbožňovanou identitu, ono vysoce ceněné JÁ nevyjímaje. Ale kdo tedy je tímto 'já'?
Brnění kolem našich zraněných srdcí nám způsobuje velké trápení. Ale nedejte se oklamat, i ono je zcela průhledné. Čím víc je aktivnější, tím je vám to jasnější. Lehce prohlédnete, že váš obranný štít - kokon, v němž se schovávate - je z myšlenek, jež lepíme jednu k druhé jako hnízdo z hlíny, které pak považujeme za cosi pevného. Tento náš štít však není železný a brnění není z kovu. Ve skutečnosti sestávají pouze z pomíjivých vzpomínek.
...Jedná se jen a pouze o pomíjivé vzpomínky. A přece je ego tak silné. Čím více praktikujete, tím hmatatelnější bude. Je to paradox - nelze ho vystopovat, a přece nemůže být silnější.
Tolik času trávíme snahou mít vše černé na bílém. Mít věci konkrétní, pevné a jisté. a zároveň mnoho času věnujemesnaze sílu ega otupit, změkčit nebo odrazit. Probudíme-li však své srdce, celý tento vzorec měníme, aniž bychom vytvářeli vzorec nový. Čím dál víc se vzdalujeme od konkretizování. Stále méně a méně přisuzujeme věcem pevnost a už se tak urputně nesnažíme mít alespoň nějakou pevnou půdu pod nohama. Tento odklon od komfortu a jistoty, toto vykročení do neznáma, do nezmapovaného a nejistého, je nazývan osvícením, osvobozením. Krišnamurti o něm mluví ve své knize Osvobození od známeho (Liberation from the Known) a Alan Watts v knize Moudrosti nejistoty (Wisdom of Insecurity). Všechny tyto texty směřují k témuž.
..."Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí". Prostě jen zkoumejte povahu toho, kdo má vhled - a kontemplujte nad tím.
... Kdo to všechno chrlí a co vlastně? Co se děje a komu? Kdo je to já, které myslí a označuje své myšlenky 'myšlení'? Kdo se vrací k echu, kdo trpí a kdo si přeje, aby už byl co nejdřívě oběd?
3) "Osvoboďte i protijed."
Domnívate-li se teď, že jste porozuměli sloganu "Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí", vzdejte se dokonce i tohoto pochopení, této hrdosti či jistoty, tohoto pocitu pevné půdy pod nohama. Protijedem, který máte osvobodit, je šúnjatá sama. Vzdejte se dokonce i představy prázdna, otevřenosti či prostoru.
V Indii žil učitel bláznivé moudrosti jménem Saraha. Ten říkaval, že ti, kdo věří v pevnost a skutečnost věcí, jsou hloupí, jak stádo dobytka, a že ti, co veří, že vše je prázdne, jsou ještě hloupejší. Vše se neustále mění. To jen my se snažíme věci zachytit, zafixovat. Proto až zase dojdete ke svému pevnému závěru, nechte si zpod nohou vytrhnout koberček. Můžete to udělat sami nebo nechat život udělat to za vás.
...I kdybyste měli dojem, že jste právě přišli na kloub veškerému trápení, i kdyby přemýšleli o perpetu mobile - ať myslíte na cokoliv - nechte to jít. Nemusíte začít skákat po místnosti jako pingpongový míček, kdykoliv vám přijde na mysl něco příjemného. Můžete se pozastavit, zaznamenat to a nechat jít. ...
Slova vyvstávajíci v mysli nejsou špatná. Meditace není zbavováním se myšlenek - myslet budtete vždycky. Naučíte-li se sledovat dech a označovat myšlenky, naučíte se nechávat věci jít. Víra v pevnost, víra v prázdno - nechte to jít. Když se naučíte nechat věci jít, myšlenky pro vás nebudou problémem. Pro většinu z nás jsou však zatím myšlenky úzce spjaté s naší identitou. S pocitem, že máme v životě potíže, i s naším pojetím toho, jak se věci mají.
4) "Spočintě v přirozenosti aláji v esenci."
Můžeme se naučit nechat myšlenky být a svou mysl uvolnit v jejím přirozeném stavu, v aláje. Toto slovo je označením pro otevřený prvotní základ všech jevů.
...Musíme si vytrhnout zpod nohou koberec úplně všech našich přesvědčení. Toto uděláme, když opustíme všechny víry a veškerá pojetí dobra a zla, a jednoduše se vrátíme zpět k jednoduchosti a bezprostřednosti našeho momentálního prožitku. Když spočineme v přirozenosti aláji.
Pokračování příště :-)
Brnění kolem našich zraněných srdcí nám způsobuje velké trápení. Ale nedejte se oklamat, i ono je zcela průhledné. Čím víc je aktivnější, tím je vám to jasnější. Lehce prohlédnete, že váš obranný štít - kokon, v němž se schovávate - je z myšlenek, jež lepíme jednu k druhé jako hnízdo z hlíny, které pak považujeme za cosi pevného. Tento náš štít však není železný a brnění není z kovu. Ve skutečnosti sestávají pouze z pomíjivých vzpomínek.
...Jedná se jen a pouze o pomíjivé vzpomínky. A přece je ego tak silné. Čím více praktikujete, tím hmatatelnější bude. Je to paradox - nelze ho vystopovat, a přece nemůže být silnější.
Tolik času trávíme snahou mít vše černé na bílém. Mít věci konkrétní, pevné a jisté. a zároveň mnoho času věnujemesnaze sílu ega otupit, změkčit nebo odrazit. Probudíme-li však své srdce, celý tento vzorec měníme, aniž bychom vytvářeli vzorec nový. Čím dál víc se vzdalujeme od konkretizování. Stále méně a méně přisuzujeme věcem pevnost a už se tak urputně nesnažíme mít alespoň nějakou pevnou půdu pod nohama. Tento odklon od komfortu a jistoty, toto vykročení do neznáma, do nezmapovaného a nejistého, je nazývan osvícením, osvobozením. Krišnamurti o něm mluví ve své knize Osvobození od známeho (Liberation from the Known) a Alan Watts v knize Moudrosti nejistoty (Wisdom of Insecurity). Všechny tyto texty směřují k témuž.
..."Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí". Prostě jen zkoumejte povahu toho, kdo má vhled - a kontemplujte nad tím.
... Kdo to všechno chrlí a co vlastně? Co se děje a komu? Kdo je to já, které myslí a označuje své myšlenky 'myšlení'? Kdo se vrací k echu, kdo trpí a kdo si přeje, aby už byl co nejdřívě oběd?
3) "Osvoboďte i protijed."
Domnívate-li se teď, že jste porozuměli sloganu "Zkoumejte povahu nezrozeného vědomí", vzdejte se dokonce i tohoto pochopení, této hrdosti či jistoty, tohoto pocitu pevné půdy pod nohama. Protijedem, který máte osvobodit, je šúnjatá sama. Vzdejte se dokonce i představy prázdna, otevřenosti či prostoru.
V Indii žil učitel bláznivé moudrosti jménem Saraha. Ten říkaval, že ti, kdo věří v pevnost a skutečnost věcí, jsou hloupí, jak stádo dobytka, a že ti, co veří, že vše je prázdne, jsou ještě hloupejší. Vše se neustále mění. To jen my se snažíme věci zachytit, zafixovat. Proto až zase dojdete ke svému pevnému závěru, nechte si zpod nohou vytrhnout koberček. Můžete to udělat sami nebo nechat život udělat to za vás.
...I kdybyste měli dojem, že jste právě přišli na kloub veškerému trápení, i kdyby přemýšleli o perpetu mobile - ať myslíte na cokoliv - nechte to jít. Nemusíte začít skákat po místnosti jako pingpongový míček, kdykoliv vám přijde na mysl něco příjemného. Můžete se pozastavit, zaznamenat to a nechat jít. ...
Slova vyvstávajíci v mysli nejsou špatná. Meditace není zbavováním se myšlenek - myslet budtete vždycky. Naučíte-li se sledovat dech a označovat myšlenky, naučíte se nechávat věci jít. Víra v pevnost, víra v prázdno - nechte to jít. Když se naučíte nechat věci jít, myšlenky pro vás nebudou problémem. Pro většinu z nás jsou však zatím myšlenky úzce spjaté s naší identitou. S pocitem, že máme v životě potíže, i s naším pojetím toho, jak se věci mají.
4) "Spočintě v přirozenosti aláji v esenci."
Můžeme se naučit nechat myšlenky být a svou mysl uvolnit v jejím přirozeném stavu, v aláje. Toto slovo je označením pro otevřený prvotní základ všech jevů.
...Musíme si vytrhnout zpod nohou koberec úplně všech našich přesvědčení. Toto uděláme, když opustíme všechny víry a veškerá pojetí dobra a zla, a jednoduše se vrátíme zpět k jednoduchosti a bezprostřednosti našeho momentálního prožitku. Když spočineme v přirozenosti aláji.
Pokračování příště :-)

Věřila bys, že jsem tak blbej a až teď mi došlo, že máš blog? Tenkrát jsem byl na jiných stránkách, kde jsi měla fotky...
Mimichodem - Krishnamurti je ozdoba mé knihovny. Před lety jsem v tom byl dost ponořený. :-)) (ale asi ne totálně)