Nevím zda to bylo tím promoknutím, nebo i s kombinací s tím silným a i emočne náročným minulým víkendem - ale už o víkendu mě začalo bantovat čosi na průduškách a ve středu mi bylo až tak zle, že jsem si raději vzala sick-day.
Když se podívám do historie, tak takhle cca před rokem, jsem taky měla problémy s kašlem a vykašlávaním.
Ve středu jsem se taky od "bračeka" S. dovědela, že na víkend přijedou T. a L. z Prešova (minulé léto jsme jim byli na svadbě). Takže sick-day jsme více-méně pročajíčkovala, prokapala se bromhexinem a pořádně prospala ale již večer jsem začla alespoň nejnutnějším úklidem. Ve čtvrtek jsme totiž večer chtěla zajet do Stromovky na jedno "léčivé zpívání", žel prišla jsem pozdě a nenalezla je ...
Nevadí, alespoň jsem se vrátila dřív, a znova se prolila čajem a prokapala bromhexinem. V pátek ráno jsem stáhla "podlahu" a nachystala "ležovisko" pro hosty. A pak jela do DaHu - se sakem v ruce - probíhalo u nás prefocení na průkazky a do firemního IS. Pak jsem se domluvila se šéfem, že zůstanu v DaHu pracovat. že je to vlastně jedno kam "pichnu" NTB. Pátek byl hodně horkej a v DaHu byla klíma. Dělalo se mi mnohem líp.
Pak jsem zase odjela domů, ještě dodělat nějaké drobnosti a zložit batoh a pak hajde na IPak na sraz. Již tam byla A. B. s kamarádkou Katkou, potkaly jsme tam i M. H. (zase jsem ji témeř rok neviděla. Jen S. + T. + L. na místo stretávky meškali. Po celom dni byli hodně utahaní, takže jsme se domluvili, že jim předám klíče, ja si uhasím žízeň s A. a K. a pak přijdu domů. Vědela jsem., že v sobotu ještě budeme spolu celý den. Pak jsme s A. a K. dali několik dvanáctek, A. povídala o dovolené doma, předala jsem jí slíbený dárek. Chvilkami jsem A. s K. musela žádat o "titulky" - holt maďarsky nerozumiem ... Po pár pivách sme se vybrali každá svým směrem domů.
Doma mi otevřel braček S.. Ostatní už sladce spali. Já jsem taky více-méně hned zalezla na kutě. Sobotu sme strávili společne - do poledne u mně povídáním, snídáním, prezeraním fotek, pak jsme vyrazili na vlak - směr Nymburk. Ve vlaku jsme se přidali k dalším známým "Východňarom" v Prahe. Na Nymburských přístavných slávnostiach ma z programu nejvíc zaujali kapelky "U2 revival" a "Nevím". A potom bublinková show - to bylo fakt zaujímavý. Děti se v té pěně vybláznili od hlavy až po paty. To už jsme jinak měli na starost i Áju a Vojtu od L. a U.. Oni se zrovna v ten den stěhovali do Nymburku, takže byli rádi, že jim na chvilinku někdo pohlídá děti.
Pak jsme si udělali já a braček sólo procházku okolo Nymburku i skrz a hodně sme povídali. Jsem ráda, že jsme si konečně na sebe našli čas. A bylo prima zjistit, že i když různymi životnými cestami jsme dospěli k některým stejným, nebo alespoň hodně podobným závěrům. Večer se skončilo kolaudací nového bytu u L. a U. , L. si navíc konečne našla čas a prostor, abychom popovídali o tom, co jsem jim onehdá po návratu z Indie povídala, ale si to nepamatuji. No, chtěla jsem to vědět, pro pořádek, ale tušila jsem, že už to nebude relevantní vzhledem k aktuální situaci a bylo tomu tak. Ba dokonce to bylo úplně něco jiného, než jsem si myslila, že jsem jim onehdá řekla.
Večer jsem zase padla do postěle, jako kdyby mě do vody hodili. V nedeli jsme všichni vstávali v osum, já potřebovala odjet v devět z domu. Oni odjeli až po mně, ale pokud vím chystali se ještě jít podívat na Karštejn. Já měla na neděli iž dříve domluvenou náštevou u D.P. v Dobřichovicích, jela jsem tam i s další úžasnou dámou E.D. - byla to moc skvělá nědele - místo abych vrátila D.P. knížky, tak jsem se domů vrátila z další hromádkou zapůjčených knih.
Mám za sebou opravdu úžasný víkend. Zítra večer bych měla mít hospůdku na Vyšehradě z kamarády z Agropolu a pozítří snad večerní siesta v Café na půl cesty a o víkendu možno pojedu s M.Š. do Počátek u Pelhřimova nafotit chatky a okolí - počátkem říjnu by tam měl být víkendový sraz Amatérskeho literárni servru.
