"Vy lidé jste "zatraceně" přesvědčeni o mnoha věcech. Ale nebylo by pěkné, kdybyste o něčem byli "požehnaně" přesvědčeni?"
"Především zaměňme slovo hovořit za slovo komunikovat. Je to mnohem přesnější výraz. Kdykoli se snažíme hovořit jeden k druhému - já k lidem, vy ke mně - slova nás okamžitě začnou omezovat. Proto nekomunikuji jen slovy. Ve skutečnosti to dělám jen velmi zřídka. Nejčastěji komunikuji skrze city.
City jsou jazykem duše.
Slova jsou nejméně spolehlivými nástroji Pravdy.
Nikdy nebudete mít, co chcete, a nikdy nedostanete, o co žádáte. Je to proto, že tato vaše žádost je přiznáním nedostatku, přiznáním, jež produkuje určitou zkušenost - chtění - ve vašem životě.
Správná modlitba tudíž není prosbou, nýbrž vyjádření vděčnosti.
Děkujete-li Bohu za to, co chcete v životě prožít, ve skutečnosti přiznávate, že to už prožíváte. Vděčnost je tudíž nejúčinnější modlitbou k Bohu; je potvrzením, že jsem vás vyslyšel ještě dříve, než jste o něco poprosili.
Proto nikdy o nic neproste. Oceňujte.
Úkolem Boha není vytvářet okolnosti a podmínky vašeho života. Bůh vás stvořil podle obrazu svého. Vy tvoříte zbytek užitím schopností, které vám dal Bůh. Bůh stvořil život. Dal však člověku svobodnou vůlu, aby se svým životem mohl nakládat podle svého přání.
V tomto smyslu je vaše vůle vůlí Boží.
Svůj život žijete tak, jak jej žijete, a já vám do toho nezasahuji.
Tohle je velká iluze, v níž žijete: že Boha zajímá co děláte.
"Ačkoli je Bůh dokonale schopen své úmysly realizovat, vy tomu nemůžete a nebudete věřit (přestože tvrdíte, že Bůh je všemohoucí), a proto si ve své představivosti budete muset vytvořit moc rovnou Bohu, abyste našli sílu, která je schopna zmařit vůli Boží. A proto jste si ve své mytologii vytvořili bytost, které říkáte "ďábel". Dokonce si představujete, že Bůh s touto bytostí bojuje (neboť si myslíte, že Bůh řeší problémy stejným způsobem jako vy). A nakonec si představujete, že by Bůh mohl tento boj prohrát.
Tohle vše je popřením všeho, co víte o Bohu, ale na tom vám nezáleží. Žijete ve své iluzi a v neustálém strachu, protože jste se rozhodli pochybovat o Bohu.
Kdybyste však učinili nové rozhodnutí, co si myslíte, že by se stalo?
Řeknu vám tohle: žili byste tak, jako žil Buddha. Jako žil Kristus. Jako žili všichni světci, které zbožňujete.
A přece by vám lidé nerozuměli, stejně jako nerozumějí většině světců. Kdybyste se snažili vysvětlit svůj pocit pohody, svou radost, svou vnitřní extázi, poslouchali by vaše slova, ale neslyšeli by je. Snažili by se vaše slova opakovat, ale přidávali by svá.
Divili by se, jak můžete mít něco, co oni nemohou najít. Apak by začali žárlit. Jejich žárlivost by se brzy změnila v zuřivost a ve svém hněvu by se snažili přesvědčit vás, že jste to vy, kdo nerozumí Bohu.
A kdyby se jim nepodařilo zkazit vám radost, snažili by se uškodit vám; tak velká by byla jejich zuřivost. A kdybyste jim řekli, že ani smrt vás nemůže připravit o vaši radost ani změnit vaše přesvědčení, zajisté by vás zabili. Kdyby pak viděli, s jakým klidem jste smrt přijali, považovali by vás za světce a opět by vás začali milovat.
Neboť je v povaze lidí milovat, zničit a pak opět milovat to, čeho si váží nejvíce.
Veškerá lidská činnost je motivována buď láskou, nebo strachem. Ve skutečnosti existují jen dvě emoce - pouze dvě slova v jazyce duš. Jsou to opačné póly velké polarity, kterou jsem vytvořil, když jsem stvořil vesmír a váš svět.
