close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

úryvky z 10.kapitoly - Jógini - Vickie Mackenzie Jeskyně ve sněhu

4. června 2011 v 17:20 | Vickie Mackenzie, Tändzin Palmo |  Čo ma zaujalo
"Nejde o to mít vize, ale mít vhled," řekla jasně, čímž měla na mysli stav, kdy pravda už není jen mentální či intelektuální konstrukce, ale stává se realitou. Jen tehdy, když meditace sestoupí z hlavy do srdce a je procítěna, může transformace začít. "A ty vhledy jsou docela prosté,"pokračovala.
"Nejsou doprovázené světlem, ani hudbou. Snažíme se věci poznat tak jak skutečně jsou. Vhled není koncept. Není to produkt myšlení ani emocí - jako vize pocházejíci z této úrovně. Vhled je průzračné světlo uprostřed hranolu, ne duhové barvy kolem."

"Objevují se stavy neuvěřitelného štěstí. To je pohonnou látkou meditace,"potvrdila věcně. "Bez vnitřní radosti není možné vážně dlouhodobě praktikovat, protože vnitrní radost a nadšení vás vedou dál. je to jako s čímkoli jiným. Když máte k něčemu odpor, jde všechno velmi pomalu. Proto Buddha nazval radost hlavním faktorem stezky."
"Jediný problém je, že blaženost vzbuzuje natolik silnou rozkoš, nesrovnatelnou s ničím na světě, včetně sexuální extáze, že na ní lidi lpí a velmi si ji chtějí podržet, a tak se z ní stáva další překážka," dodala, než začala vyprávět příběh, který to názorně ukazuje.
"Ještě když jsem byla s togdäny v Dalhousie, poznala jsem dva mnichy, kteří byli ve výcviku jako jógini. Jednou stáli oba venku, vyklepávali prostěradlo a byli tak blažení, že sotva stáli na nohou. Mohli jste přímo cítit, jak do vás narážejí vlny blaženosti. Togdänové se ke mně obrátili a řekli: Když začneš, tak se stane tohle. Blaženost tě úplně zaplaví, až nebudeš vědět, co dělat. Za nějakou dob se tento stav naučíš ovládat a uvést na zvládnutelnou míru.
A to je pravda. Když se setkáte se zralejšími praktikujícími, už nebudou tak oněmělí pocitem nezměrného štěstí, protože už se naučili, jak s tím zacházet. A samozřejmě vidí také jeho prázdnou podstatu."
"Blaženost sama o sobě je užitečná jedine tehdy, když užíváte tento stav mysli k pochopení prázdnoty - když blažená mysl dokáže prohlédnout svou přirozenost. Jinak je to jen další z jevů sansáry. Prázdnotu můžeme chápat na určité úrovni, ale pochopit ji na velmi jemné úrovni vyžaduje přítomnost této blaženosti. Blažená mysl je velmi jemná, a když tato mysl pozoruje prázdnotu, je to jiné, než když prázdnotu pozoruje mysl hrubší. Proto kultivujeme blaženost."

"Aby fungovala jakákoli praxe," vysvětlovala Tändzin Palmo, "meditujíci mysl musí splynout s předmětem meditace. Obvykle stojí naproti sobě. Musíte se úplně pohroužit, pak může nastat transformace. Vědomí přirozeně přejde z hlavy do srdce - a když k tomu dojde, srdce se otevře a není tu žádné ´já´. A to je úleva. Když se naučíte žít z toho centra a ne hlavy, pak všechno co děláte, je přirozené a správné. Také se okamžitě uvolní velké množství energie, protože už ho jako obvykle neblokují naše zásahy. Cítitě se pak radostnější a jasnější, protože se vracíte ke zdroji, k srdci, a nežijete už jen v hlavě jako ve vyhnanství. Náš moderní vědecký přístup klade velký důraz na mozek, a přitom jsme všichni tak vnitřně odcizení. Z toho důvodu semnozí lidi cítí prázdní a beze smyslu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama