"Pokud člověk tuší v sexualitě ještě nevychutnané možnosti rozkoše, nemůže a nesmí se vzdát pohlavního života. Žil by potom ve víře, že něco zaspal a ztratil. A i když je to jen velký omyl, bude ho tato falešná představa stále nepochopitělně strhávat k pohlavním zážitkům. K Bohu může dospět pouze ten, kdo sexualitu se všemi jejími možnostmi poznal a vychutnal až do dna buď v tomto, nebo v dřívějším životě. Jinak nezná-li sexualitu, nebude moci dosáhnout Boha. Sexualní síla je nositelem života, tedy také projevem, byť nejnižším, hmotným projevem Boha! Chceme-li dojít k Bohu, musíme stoupání po Jakubově žebříku začít u nejspodnější příčle (Gn 28, 12). Stupně nelze přeskakovat, a jak by se mohl někdo vzdát a jít dále, vystoupit na následující stupeň dříve, než tento stupeň, toto "něco" řádně poznal?"
"Jestliže má tedy někdo za sebou zkušenosti s pohlavní silou ať již v minulém nebo přítomném životě, bude se moci osvobodit od jejího zotročení, ovládnout ji a použít jí jako tvůrčí síly. Jestliže však někdo naproti tomu žije zdrženlivě a nevydává sexuální sílu, aniž ji poznal a uměl ji přeměnit, pak je tato prasíla zatlačena do podvědomí a potlačena a projevuje se nežádoucím způsobem. S neuvěřitelnou prohnaností způsobuje člověku často nejtěžší tělesné i duševní poruchy, oněmocnění a potíže."
"Ve správném pojetí pohlavní život sám o sobě v žádném případě nikoho nestahuje dolů, ani neznečisťuje. V Bibli stojí:"Nestavte si žádné překážky, při jejichž překračování byste se cítili provinile." Dolů nestahuje a neznečisťuje člověka sexualita, ale člověk, který sám ze seba dělá zvíře místo zdravého, na opravdové lásce a pospolitosti založeného pohlavního života, dělá z něho vědomě zvířecí, dokonce chorobnou a perverzní samoúčelnost. Znečisťuje a táhne sám sebe i sexualitu dolů.
Kdo nastoupil cestu jógy a chce postoupit na vnitřní cestě kupředu, nebude dělat ze sexuality žádnou zvířecí samoúčelnost. Nebude také hledat v tělesném sjednocení v manželství zvířecí vybíjení, ale projevení vyššího duchovního spojení."
