close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

výpisky z kap. - (Úvod) Rodičům - Jean Liedloffová - Koncept kontinua

10. července 2011 v 21:46 | Jean Liedloffová |  Čo ma zaujalo
Je pochopitelné, že v západní civilizaci nejsou malé děti vítány v obchodech, kancelářích či na oslavách. Obvykle vřískají, kopou a máchají rukama, propínají tělíčka, takže je potřeba držet je oběma rukama a neustále je mít pod dohledem. Mám pocit, že mají nashromážděno hodně nevybité energie, protože většinu času tráví bez kontaktu s aktivní osobou, skrze kterou by mohly tuto energii vybít. Když je vezmete z postýlky, jsou ztuhlé napětím a pokoušejí se tohoto nepříjemného pocitu zbavit tak, že ohýbají končetiny nebo signalizují osobě, která je drží, aby je houpala na koleně nebo vyhazovala do vzduchu. Milicent byla překvapená, že je Sethův svalový tonus odlišný od tonusu ostatních dětí. Jeho tonus je příjemně uvolněný. Ostatní miminka mají svalový tonus jako pohrabáč.
Musíme si uvědomit, že pokud budeme s miminky zacházet tak, jak se to dělo po tisíciletí, budou z nich klidná, vyrovnaná stvořeníčka. Jen tak se mohou matky zbavit krutého konfliktu vycházejícího ze střetu zájmů: buď pracovat, nebo sedět doma, izolované, znudené a bez jakéhokoli kontaktu s dospělými osobami. Děti, které vezmete do práce, jsou tam, kde mají být - s maminkou. A maminky jsou tam, kde mají být - mezi sobě rovnými. Náplní jejich práce není starat se o miminka, ale činnost hodná inteligentního dospělého. Ale zaměstnavatelé této myšlence nakloněnni nebudou, dokud se pověst miminek nezlepší.

NAŠE ZVLÁŠTNÍ SLEPOTA

Jednoho dne mi vzrušeně telefonoval známý, co se mu přihodilo v autobuse. Všiml si, že sedí za dámou indického původu, jejíž malé dítě se těšilo nenuceného vztahu plného respektu, jaký se v Británii vidí zřídka. "Bylo to nádherné," říkal. "Právě jsem dočetl tvou knihu a oni byli živou ilustrací. Dřív jsem takové lidi potkával docela často, ale nikdy jsem si toho nevšiml. Ani jsem netušil, co všechno bychom se od nich mohli naučit, kdybychom pochopili, proč jsou takoví. A kdybychom pochopili, proč nevidíme."
Jsme tak slepí, že v Británii dokonce existuje Národní asociace pro rodiče dětí s poruchami spánku. Patrně funguje stejným způsobem jako Anonymní alkoholici - rodiče plačících dětí posiluje a uklidňuje je větami typu "oni z toho vyrostoou", "střídejte se s manželem, aby se každý z vás aspoň trošku vyspal", "miminku to neublíží, když ho necháte řvát, pokud víte, že mu nic není". To poslední, co vám mohou nabídnout, je: "Když už nic jiného nepomůže, opravdu to miminku neuškodí, když ho vezmete k sobě do postele." Nikdo nepřijde s návrhem válku ukončit a důvěřovat miminku, které hlasitě a naprosto jasně dává všem najevo, kde je jeho místo.

O DÍTĚTI VE STŘEDU POZORNOSTI A O LIBERÁLNÍCH RODIČÍCH

Rodič, jehož den se točí výhradně kolem péče o dítě, se bude s největší pravděpodobností nejen nudit, ale bude nidný i pro ostatní. Navíc bude nejspíš pečovat o dítě škodlivě. Miminko očekává, že se bude nacházet v centru života aktivní osoby a bude s ní v neustálém tělesném kontaktu. Očekává, že bude svědkem naplněného života, jaký čeká i na něj samotné. Během "fáze v náručí" má za úkol být pasívní a pozorovat. Má radost z občasné přímé pozornosti, z pusinek, lechtání, vyhazování do vzduchu a pod. Ale jeho základní náplní práce je vstřebávat činnosti, jednání i okolí osoby, která o ně pečuje, ať je to dospělý či dítě. Tyto informace je připravují na to aby jednou zaujal místo mezi svými. Pomáhají mu pochopit, co se děje. Pokud budete zkoumavým pohledem sledovat miminko, které zkoumavě pozoruje vás, bude to tuto velice silnou potřebu mařit a zároveň mu to způsobovat hlubokou frustraci, svazovat vědomí. Miminko očekává silnou, aktivní centrální osobu, na jejíž periferii je jeho místo. Rodič, který je emocionálně nejistý, poddajný, který hledá souhlas a uznání, toto očekávání nenaplňuje. Miminko bude své potřeby dávat najevo stále silněji, ale to neznamená, že potřebuje ještě víc pozornosti. Potřebuje správný druh zážitků. Velká část jeho frustrace je způsobená tím, že se mu nedaří svými signály (pozor, něco je špatně!) uvést situaci na správnou míru.

V některých extrémních případech jsou rodiče, kteří měli první dítě v pozdějším věku, tak zbláznění do svých miláčků, že jim ani náznakem neukáží rozdíl mezi tím, co se dělá, a tím, co se nedělá. Jejich děti jsou frustrované až k zbláznění. Bouří se při každé nové otázce: "Chtěl bys tohle?", "Máš chuť dělat ono?", "Co bys rád k jídlu?" ... na sebe? ... na hraní?", "Co chceš, aby teď mamina udělala?" atd.

To, s jakou energií se děti pokoušejí na sebe upozornit, neznamená, že potřebují pozornost ony samy. Je to známka toho, že trpí, a snaha upozornit osobu, která o ně pečuje, aby situaci napravila.
Pokud se to dítěti dlouhodobě nedaří, stane se z jeho nenaplněné potřeby cíl sám o sobě, který se projevuje jako nutkavá touha stád ve středu pozornosti po celý život. Z toho vyplývá, jak nevhodná je ta forma rodičovské pozornosti, která dítě nutí k dalšímu a dalšímu signalizování. Přirozená logika zakazuje věřit v evoluci živočíšného druhu, jehož charakteristikou je to, že miliony mláďat přiváději své rodiče na pokraj šílenství. Mimo Evropu a Ameriku naštěstí najdeme miliony rodin žijících v míru. Rodiče neměli "privilegium" vzdělání, takže se nenaučili, jak nedůvěřovat a nerozumět vlastním dětem. A jejich děti se s radostí podílejí na rodinném životě.

NOVÉ POZNÁMKY K PSYCHOTERAPII

Ve světle konceptu kontinua je každý od počátku "správně" (Výraz "správně" zde znamená to, co odpovídá odvěkému kontinuunašeho druhu, poněvadž to je přizpůsobeno sklonům a očekáváním, se kterými jsme se vyvinuli. (pozn. překl.)).
Pokud má problém a hledá pomoc, znamená to, že jeho druhově specifické potřeby nebyly adekvátně uspokojeny. Rodiče na jeho evolucí precizně vyvinutá očekávání reagovali buď farizejským předstíráním, nebo dokonce zatracováním, místo aby jeho potřeby respektovali či naplnili. Rodiče, kteří nereagují, dítěti zprostredkovávají, že není hodno lásky, že nějak není dost "správně". Dítě už ze své podstaty nemůže pochopit, že nemají pravdu: předpokládá, že je to jeho chyba. Když je tedy klient později schopný pochopit, že jeho dětský pláč, vzdor, pochybnosti o něm samém, apatie nebo vzpoura byly korektní lidskou reakcí na nevhodné zacházení, změní se celé jeho vnímání sebe sama. Je užitečné podívat se na minulost tímto způsobem. Pro člověka, který byl neustále donucován, aby se cítil méněcenný, nechtěný či vinný, to vytváří uzdravující podmínky. Velice mě těší, že koncept kontinua objevilo pro sebe, pro své studenty a klienty i mnoho jiných psychoterapeutů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama